Slovensko

V roce 1991 na jaře jsme jeli já, Michal Přibyl (z vedlejší technologické třídy; dnes je docentem na VŠCHT v Praze) a Dr. Hoza na celostátní kolo ChO, kategorie E (2. a 3. ročníky). Vlakem a na Slovensko, ještě jsme byli federace. Měl jsem tam tehdy konflikt s prof. Vrbským z VŠCHT v Praze kvůli z mého pohledu nesmyslnosti zadání („látky jsou rozpustné ANO/NE“), ale chci psát o něčem jiném – těžko dnes usuzovat, jak k té chybě došlo, ale v praktické části, kdy u tabule začala jedna z organizátorek dávat ústně pokyny k provedení a druhá rozdávat zadání, pouze já, a ještě jeden ze soutěžících jsme se vykašlali na poslech instrukcí a vzali si do ruky zadání. Jaké bylo ale překvapení, na listě bylo uvedeno „vzorky sú:“ a jejich kompletní výčet ve vzorcích. Prolétnul jsem to očima a neuplynuly ani tři, možná čtyři sekundy a začali to zuřivě sbírat zpět. Ano, rozdali nám řešení místo zadání. Pro mě byla praktická snad 120minutová část tak otázka asi 15 minut. Bylo kvůli tomu velké haló, a to ještě měsíce po skončení. Tehdy si vzal organizátor soutěže doc. Polónský ze SVŠT slovo a prohlásil, že „kto nepozná analytickú chémiu, tomu by vidieť riešenie nepomohlo rovnako!“. S Dr. Hozou jsme se hlouposti tohoto výroku smáli celý zbytek pobytu, který mi zajistil účast na Velké ceně chemie v německém Stuttgartu na podzim téhož roku a nádherném letním soustředění na UK PřF, kde jsem poprvé potkal několik mých budoucích spolužáků z UK PřF, ale to už je jiný příběh. Míša Přibyl si ze Slovenska odvezl nějakou neurózu, ale já, jak mi radil ve vlaku zpět Dr. Hoza, jsem si šel druhý den vítězství do školy vychutnat. Povídání si s ním, když jsme jeli červenou ozubničkou do slovenských kopců – občas si na to i po létech vzpomenu. Vždy byl přátelský, přiměřeně podivínský, nikdy jsem v komunikaci s ním necítil odstup, který by si udržoval nebo snad vynucoval. Přispěl podstatnou měrou k tomu, že jsem v roce 1991 začal navštěvovat tehdy ještě celistvou Spolchemii v rámci SOČ. To byl pro mě další krok vpřed ve spojitosti s SPŠCh v Ústí nad Labem.

Simon Cihelník (15.4.2019)

Post Media Link

Ladislav Cibulka