Matematika a technologie

Na matematiku a fyziku jsme ve třetím a čtvrtém ročníku měli čerstvou absolventku PedF UJEP prof. Ryšlavou. Teoreticky velmi dobře připravenou, ale bez jakékoliv elementární autority. Tu si navíc nebyla schopna získat, natož vynutit, takže bylo smutné ji vidět odcházet uplakanou z kanceláře zástupce ředitele Pelikána, který se ji v tomto směru zřejmě snažil nějak motivovat. Navíc, krutost bandy puberťáků v tomto směru neznala mezí, takže se např. stalo, že ji jeden ze spolužáků, když byla nakloněna k jiné lavici, píchnul kružítkem do oněch míst. Každý krajíc má dvě strany a byť nic z toho, co ji někteří moji vrstevníci prováděli, neomlouvám, s takovou výbavou, jakou měla pro výuku ona, nikdy neměla tuto práci dělat. Osobně jsem s ní žádný problém neměl a matematiku v rámci osnov vyložit dokázala dobře. 

Na Anorganickou technologii a praktikum Základy chemické techniky (předmět přezdívaný „záchvaty“) jsme měli Ing. Libora Uhra. Ing. Uher odkojený Votočkovo anorganickou chemií (náš spor o rozpouštění mědi v kyselině chlorovodíkové), se zalíbením v pohledných spolužačkách, zejména pak Martině Uhlíkové, kterou láskyplně oslovoval „uhlíčku“ a Báře Jiravové, která byla vždy jen „Barborka“ a to i tehdy, kdy ji u tabule káral, že Lu skutečně nemá nic společného s lutenicí. Měl zvláštní stoicky klidné pohyby, ať již šel do schodů, ze schodů, po chodbě nebo po ulici a vůči studentům byl vždy úsměvavý a nesmírně vřelý. Ale opravdu neměl rád, když student nazval methylbenzen „toulen“.

Simon Cihelník (15.4.2019)

Post Media Link

Ladislav Cibulka