Fyzikální a organická chemie

Mám celoživotní odpor vůči fyzikální chemii. Vyučujícím byl čerstvý absolvent, Ing. Nehněvajsa, který po roce odešel za větším platem, pokud si dobře pamatuji, k firmě Coca-Cola (ano, taková byla doba). Vedlejší technologický ročník dostal opět Dr. Kopřivu. Jeho pojetí obsahující rychlokurs diferenciálního a integrálního počtu pro výklad termodynamiky mě fascinovalo. Chodili za mnou z vedlejší třídy poslové a často se dotazovali. Často jsem nevěděl. A často jsem pak zuřivě doma do noci hledal odpovědi. Na suplování jsme v tomto roce měli několikrát Ing. Jirkala a Ing. Synka. Druhý, pokud si dobře pamatuji, přišel na záskok z VÚANCh u Spolchemie a Ing. Jirkal z důchodu. Kdykoliv jsme se dozvěděli, že nastoupí Ing. Synek, spolužák Jindra Sůra spustil teskným hlasem Masarykovu oblíbenou k všeobecnému veselí. Celkově byly poslední dva roky plné fluktuací pedagogů. 

Myslím, že pro šk. rok 1990/91, snad se nemýlím, získala škola Ing. Janu Šauliovou, CSc. Úžasná, lidsky nesmírně příjemná a vzdělaná dáma. Vynikající organik původem z ÚOChB v Praze a výborný pedagog se schopností naprosto přirozeně přednášet. Měla nás, myslím, na biochemii, makromolekulární chemii a organickou technologii. Litoval jsem, že nepřišla o rok dříve. Opakovaně mě podpořila při všech možných příležitostech v průběhu studia, od obhajoby SOČ až po banality, jakou byla podpora chemickou literaturou. Její přitakávání „áno, áno“ s velmi výrazným dlouhým „á“ stále slyším, když si na ní vzpomenu, stejně jako vidím její gestikulace dlaněmi a prsty u rukou, pokud chtěla vyjádřit cokoliv z dnešního pohledu 3D a poměrně temperamentní chůzi během výkladu. Kariéru zakončila na Katedře chemie ústecké university. To je současně důkazem, jak odborně kvalitní osobnosti na střední odborné škole vyučovaly.

Škola dokázala poskytnout i skvělé zázemí pro vzdělávání zaměstnanců. Dr. Jana Somolíková vystudovala jako původem chemická asistentka pedagogiku a měli jsme jí na občanskou výchovu. Hořký, trpký předmět pro vyučujícího v letech 1989 až 1992. Po odchodu Ing. Heinzové získala škola Ing. Hanu Buchtovou, absolventku Leningradské university, pokud mě paměť neklame. A my v ní získali novou třídní. Byla laskavá, srdečná, starostlivá a empatická. Měli jsme ji na analytické praktikum a ekonomiku. Nebyla moc dobrý přednašeč, hlavně kvůli monotónnosti projevu. Hodiny s ní byly zařazovány odpoledne, po tělocviku a obědě, a tak zvenčí by pozorovatel viděl dokonalý obraz klimbající třídy. Ve čtvrtém ročníku jsme cestou z haly přidali tu a tam i půllitr a vzduch ve třídě by se tak dal doslova krájet. 

Simon Cihelník (15.4.2019)

Post Media Link

Ladislav Cibulka